Pustina PA začíná za...

Státy

Mapa světa

O státech obecně

Z hlediska tvorby postavy je státní příslušnost na Pustině PA doplňující informací, která, spolu s dalšími aspekty, dává vašemu charakteru určitou hloubku. Neočekávejte žádné velké příběhové linie pro "všechny Nattergradský" ani řízené problémy typu "Altreich versus Cryspiania". Je ale dost dobře možné, že v určitých fázích hry budete hledat někoho, kdo má na věc stejný názor, a pak se vám nějaký ten rodák může hodit. Každý stát si během své existence prošel vlastní cestou vývoje a z toho vyplývají různé obecné bolístky či obdobné pohledy na věc. Ano, svým způsobem se jedná o zavedení určitých stereotypů (něco jako známý vztah "Praha versus Brno" nebo rozšířená legenda "všichni Moraváci děsně chlastaj"), které ale v žádném případě nejsou povinné a jejich použití je čisté návodné. Snažíme se vám poskytnou dostatek informací pro vytvoření zajímavé postavy, kterou si během její existence budete plně užívat.

Vztahy států

Jak už to tak v životě chodí, některé národy se mají navzájem rády více, některé zase méně. Abyste měli aspoň hrubý přehled nálad ve světě, kdo kope proti komu a s kým, připravili jsme pro vás přehled vztahů států. Abychom se vyhnuli složitostem typu "Obři nemají rádi gnomy, ale gnomům je to putna", tabulka je souměrná, to znamená, že vztahy jsou obousměrně vyrovnané, ať už jde o náklonnost nebo nenávist.

 AltreichCryspianiaEtoriaNattergradPelmoodReaSyndikátWallidor
AltreichX-24322-23
Cryspiania-2X20-10-11
Etoria42X355-50
Nattergrad303X41-31
Pelmood2-154X4-40
Rea20514X-50
Syndikát-2-1-5-3-4-5X0
Wallidor3101000X
  • 5 - Jsme jak bratr se sestrou, klidně pro vás strčíme ruku do ohně! Fakt.
  • 4 - Na řešení většiny problémů se shodneme, u nás máte dveře vždy otevřené!
  • 3 - Líbí se nám váš přístup, těšíme se na budoucí spolupráci!
  • 2 - Naše vzájemné vztahy jsou na dobré cestě! Víceméně.
  • 1 - Všimli jsme si, že se vám občas něco povede.
  • 0 - Víme, že existujete a nemáme k vám žádný vztah.
  • -1 - Jako celkem dobrý, ale některý věci nám na vás trochu vadí. Škoda, no.
  • -2 - Tohle se v civilizované společnosti nedělá. Změňte svůj přístup.
  • -3 - Nemáme vás rádi a nebavíme se spolu. Může za to asi milion věcí, co jste nám provedli.
  • -4 - Byli bychom raději, kdybyste neexistovali. A rozhodně k tomu hodláme nějak dopomoci.
  • -5 - Nenávidíme vás do morku kostí! Pokud se někde potkáme, nedopadne to dobře.

Specifika států

Altreich - Dříve naprosto ukázková monarchie, do dnešní doby z ní přetrval především pocit důsledného lpění na titulech. Ačkoli země propadla fenoménu parlamentní demokracie, normální součástí života je používání šlechtických titulů a patřičná hrdost na své kořeny. Dalo by se říct, že každý druhý je tam "von", "de" "aus" nebo aspoň zeman, byť jeho předkové měli pouze malé hospodářství s králíkárnou na dvorku. Hodně zlé krve nadělala občanská válka na počátku devatenáctého století, kdy templářské řády sv. Kryšpína dosáhly rozdělení území a založili nový stát Cryspianii. Od té doby se v Altreichu praví: "Než Kryšpína do baráku, to raději choleru." Ačkoli měl Altreich vždy problémy s Nattergradem, od Poslední války se jejich vztah pomalu přetváří do hlubšího přátelství mezi národy.

Cryspiania - Nejmladší stát světa drží zároveň smutné prvenství v rasismu. Řád sv. Kryšpína nesnáší jiné rasy krom lidí, všechno jsou to nepřirozené mutace, které vznikly infikováním lidské rasy Chaosem. Tento fakt hodně ovlivňuje vztah se státy, kteří mají větší procento zastoupení ne-lidí. Jediní, koho Kryšpínovci dokážou vzít na milost alespoň částečně, jsou obři, ale i to se spíš děje z pragmatických důvodů. Většina obyvatelstva je silně věřící, jak jinak než ve sv. Kryšpína. Zároveň si drží odstup od moderních technologií, trvá dlouho, než jsou akceptovány a ještě déle než se stanou součástí životů Kryšpínovců. Výjimky z řad geeků jsou v Cryspianii bráni na milost s chápavým úsměvem. Kupodivu má asi nejvíc tolerantní vztah k Syndikátu z celého Paktu, ale o žádné vážnější důvěře se opravdu hovořit nedá.

Etoria - Nejmenší stát světa je plný obyvatel, kteří si, díky životu ve stínu Syndikátu, vypěstovali značnou dávku fatalismu. Hornatá země, plná cenných nerostných surovin, je zároveň těžko překonatelnou bariérou k ostatním státům LOSu, když nepočítáme novodobou hranici mezi Reou a Syndikátem. Ta je ale neprodyšně uzavřena pásem pevností a pohraničních opevnění, které byly narychlo zbudovány v době, kdy Syndikát ukrajoval z Etorie kilometr za kilometrem. Etoriánci jsou veskrze pohostinní a přátelští lidé, což ale neplatí pro občany Syndikátu, ke kterým přistupují dle hesla "Syndikát do domu, cokoli do ruky!" Hlavně když to střílí nebo je to aspoň ostrý a špičatý. Značná část obyvatelstva je věřící, nutno dodat, že v cokoli kromě sv. Kryšpína, který je na jejich vkus až příliš radikální. Lid Etorie by byl nejšťastnější, kdyby měl opět svůj klid, podpořený výhledem na moře se sklenicí dobrého vína v ruce.

Nattergrad - Z hlediska tvorby postavy je celkově neutrálním státem, snad jen přístup jeho obyvatel k otázce náboženství je podezřívavě opatrný. Nattergad je též znám jako rodiště nejznámějších dobrodruhů minulosti, takže je nasnadě, že právě z něj pochází největší procento hledačů. Nattergradští jsou si vědomi toho, že se u nich prostě dějou věci, a občas sklouzávají k tendenci si myslet, že jejich země je pupkem světa. Stačí jim ale připomenout fakt, že většina událých věcí jim nepřinesla nikdy nic dobrýho, a rychle zjihnou. Nattergrad se (krom sebe, samozřejmě) nejvíce stará o Pellmood, který disponuje moderními technologiemi, což se hodí, obzvláště v této složité době. Na oplátku nabízí veškerý potřebný support, což ne úplně moc rádi vidí v Etorii a Rei, které jsou blíž Syndikátu a cítí se být vydány tomuto obrovi na milost.

Pellmood - Tato země, skrz naskr prolezlá gnómy, poslední dobou zažila nebývalý vzestup po stránce technologické. Dokonce předběhla i Syndikát, který si na její tajemství už dlouhou dobu brousí zuby. Marně. Pelmood má jednu z nejlepších tajných služeb a tohoto faktu si je plně vědom. Pomocí ní dokáže občas zatopit i Cryspianii, která mnu pije krev svými předsudky vůči ne-lidem, což si gnómové berou dost osobně. Pellmood funguje jako ukázková demokracie, ačkoli je trochu s podivem, že lidé ve vedení státu se ve volbách prakticky moc nemění. Všeobecně je to přisuzováno faktu, že svou práci odvádějí nadmíru dobře. Asi. Se zbytkem dosud svobodných států z bývalé Ligy obchodních států (Etoria, Rea) má fakticky bratrský vztah podpořený velkým počtem vzájemných smluv. Holt některé věci se prostě nemění ani po Rozpadu.

Rea - Pokud by se dal stát přirovnat k živému organismu, pak by bylo na místě tvrzení, že se jedná o zamindrákovaného jedince. Rea neunesla propastný rozdíl mezi "bylo tu před Rozpadem" a "takoví jsme dnes". Dříve jeden z nejbohatších a nejdůležitějších členů Ligy obchodních států se propadl na chvost společenského žebříčku. Obilnice kontinentu se dnes potýká s nedostatkem odbytu, prakticky nulovým těžkým průmyslem a ani cestovní ruch už není, co býval. Teda takový ten klasický přijedu, podívám se, odjedu. O uprchlíky z oblastí anektovaných Syndikátem opravdu nemá nouzi, díky čemuž ho ale opravdu živelně nesnáší. Do toho se cítí být opomíjena ze strany Nattergradu a Altreichu, jejichž pomoc se spíš zabývá Pellmoodem (technologie) a Etorií (je z pozice vedle Syndikátu další na řadě). Toto vše zavdává důvod k nekonečnému vtipkování a výrokům na její účet, namátkově stačí připomenout okřídlené fráze: "Reánci mají v duši déšť po celý rok" či "Rea je tak smutná země, že ji nechtějí ani v Syndikátu."

Syndikát - Syndikát je největší zlo. Úhlavní nepřítel. Archenemy. Atakdále, atakdále... Na jednu stranu je předešlé pravda, protože krást území cizím státům, ke všemu i s jejich obyvateli, se prostě nedělá. Na stranu druhou je ale Syndikát stát, který funguje. A který má skutečně jasnou vizi pokroku, blahobytu (v rámci možností), fungování společnosti a morálky. Syndikát se jako první oklepal z Rozpadu a všech katastrof, které ho doprovázely a rozhodl se postavit zbytek světa na nohy, ať se mu to líbí nebo ne. Lidé v Syndikátu nejsou otroky, nežijí si nikterak špatně, nemají moc problémů, dokonce ani nemusí povinně chválit Syndikát a megakorpy na Přehlídkách úspěchů a pokroku. Teda pokud plní nastavené cíle. Cíle jsou hnacím motorem celé říše i společnosti. Cíle jsou svatým grálem i mantrou, kterou se zaklínají všichni od obyčejného dělníka až po vrcholového manažera. Díky cílům funguje Syndikát jako dobře namazané soukolí a každý jeho obyvatel, bez rozdílu rasy, věku či náboženského vyznání je povinen dělat vše proto, aby jich bylo dosaženo ve stanoveném rozsahu a termínu. Pokud stanovené cíle nemůžete z nějakého důvodu plnit, pak se o vás společnost postará. Pokud je plnit nechcete, tak se o vás postará taky. Ale líbit se vám to nebude. Obyvatelé Syndikátu jsou obyčejní a přitom trochu jiní. Jejich cílem není ubližovat, oni ve svém systému vidí záchranu pro celý svět. A věří tomu. Jestli je to dobře nebo špatně, ať hodnotí budoucnost.

Wallidor - Co chcete psát o Walidoru? To je velmi frekventovaná otázka v kruzích literátů a vydavatelů novin. Na tomto zapomenutém ostrově je zima, kamení a obři. A o těch je známo, že se do věcí ostatních ras nemíchají, pokud k tomu nejsou přinuceni okolnostmi. Pokud se ale vyskytnou nějaké problémy, pak zaujmají velmi přímočaře logické postoje a řeší je tak, jak jdou. Bez okolků a důrazně. Obři se rádi potulují po světě a jsou zdatnými pomocníky v mnoha manuálních profesích díky své síle, výdrži a nedostatku představivosti. Wallidor má k většině států neutrální vztah, krom Altreichu, se kterým čile obchoduje a který ho již po staletí vleče za uši po stezce pokroku a osvícení.